klapačka
podstatné jméno · rod ženský
—
jednoduchý lidový bicí nástroj s pohyblivým kladívkem
⋄ Zvuky klapaček a řehtaček se především na vesnicích ozývají o Velikonocích poté, co zvony odletí do Říma.
—
expr.
to, co vydává zvuky klap
—
staveb.
lišta, která kryje spáru křídel dveří nebo oken
—
zhrub.
ústa
⋄ Zvláště některé ženy nezavřou klapačku od rána.
klapačka
čeština » čeština
řehtačka