člověk
podstatné jméno · rod mužský životný
—
bytost se vzpřímeným tělem, duševními schopnostmi se odlišující od zvířat
⋄ Podle mě je Lucie naprosto spolehlivý člověk.
⋄ Zařadil jsem se do fronty, kde bylo nejméně lidí.
—
(jen v singuláru) všechny lidské bytosti
⋄ Člověk zbytečně vyhubil mnoho rostlinných i živočišných druhů.
—
(jen v singuláru) obecný, zevšeobecňující podmět zastupující např. reflexivní či trpné vazby
⋄ Takovouhle nenávist člověk nikdy nepochopí.
⋄ Nemůžeš k člověku jen tak přijít a tohle po něm chtít.
⋄ Člověk si zvykne na všechno, i na šibenici.|Lze si zvyknout na všechno. (přísloví)