škatule
podstatné jméno · rod ženský
—
ob.
krabice; obal pevného tvaru, obvykle z papíru, lepenky nebo dřeva, kamene, kovu apod.
⋄ Anička si uložila nové boty zpátky do škatule.
—
expr., hanl.
obvykle nehezká starší žena
⋄ Ta stará škatule Hájková zase čumí z okna, sůva.
—
dětská hra, kdy si hráči na pokyn hráče uprostřed stojícího rychle vyměňují místa
⋄ Dříve se děti bavily třeba tak, že si hrály na škatule.