—součást ustálených vazeb u některých sloves vyjadřujících duševní činnost či city⋄Bál se o mě.⋄Rozhodně nestojím o nějaké nepříjemnosti.⋄Stál bys ale vůbec o jejich pochvalu?—vyjadřuje rozdíl⋄Je o dvacet let mladší než její manžel.—vyjadřuje styk něčeho s něčím⋄Při pádu se naštěstí zachytil o zábradlí.
opředložka
—vyjadřuje entitu, jež je předmětem projevu nebo duševní činnosti⋄O tomhle se s tebou nebudeme bavit.⋄Vyprávěj nám pohádku o perníkové chaloupce. Nebo tu o Karkulce!—vyjadřuje časový údaj⋄Přišla o páté hodině.—vyjadřuje množství⋄Sestrojil obdélník se stranou o délce 5 cm.—vyjadřuje prostředek, nástroj⋄Chodil o holi.
—stav toho, co je milé—přízeň, náklonnost (zejména vůči níže postaveným)—náb.vše přispívající k dobru člověka, zejména duchovní povahy⋄milost posvěcující—práv.institut odpuštění, zmírnění a zahlazení trestu (jednotlivci)—arch.láska, laskavost, přízeň, jež za jistých okolností může být i povinností⋄V 30. hl. Dalimilovy kroniky čteme na př., jak knězi (knížeti) Václavovi, když byl u bratra na hody v Boleslavi, „jeden bohobojný“ dával osedlaného koně s výstrahou před úmysly Boleslavovými a jak sv. Václav mu odpověděl: „Toť jáz, báťo, dobřě vědě (vím). Z tvé viery děkuju tvéj milosti, ale juž sem byl živ i přieliš dosti…“