—starověká stavba pravoúhlého půdorysu, v níž úřadoval archont—středověký křesťanský kostel, vystavěný na půdorysu podobném bazilice, obvykle se třemi či více loděmi
—ctnostný, mravně dokonalý muž—člověk považovaný za obzvláště hodného náboženské úcty—náb., křes., círk.již nežijící muž, o němž římskokatolická církev s jistotou prohlašuje, že pobývá s Bohem, jemu tváří v tvář, a k němuž se lze obracet o přímluvu
svatýpřídavné jméno · tvrdé
—ctnostný, mravně dokonalý⋄Dělá ze sebe svatého, ale je to velký lump.—člověk považovaný za obzvláště hodného náboženské úcty⋄Patronem české země je svatý Václav.—související s náboženstvím⋄mše svatá⋄svatý obrázek—jsoucí ve velké úctě; posvátný⋄Otcovo slovo pro něj bylo svaté.—budící obdiv svou intenzitou, vážností⋄Planul svatým hněvem.—expr.úplný, naprostý⋄Máš svatou pravdu.