otec
podstatné jméno · rod mužský životný
—
rodič mužského pohlaví
⋄ Svého otce nikdy nepoznala.
—
přen.
křesťanský kněz
⋄ Otče, zhřešil jsem.
—
přen.
muž, který se o něco dobře stará nebo něco dobře řídí
⋄ Podívejte se mi do očí, strýčku, otče náš.
—
přen.
čestné pojmenování zasloužilého muže
⋄ Karel IV., otec vlasti
⋄ František Palacký, otec národa
—
přen.
zakladatel rodu
⋄ Praotec Čech, otec Čechů
⋄ Jáfet, otec Turků
Otec
podstatné jméno · rod mužský životný · vlastní jméno
—
křesťanský Bůh
—
(obvykle v plurálu) prvotní poustevníci v prvních dobách křesťanských
—
(obvykle v plurálu) náboženští spisovatelé raného křesťanství
—
(v ustálených spojeních s velkým počátečním písmenem) čestné pojmenování muže pečlivě se o něco či někoho starajícího, moudře řídícího, ochraňujícího apod.
⋄ Karel IV., Otec vlasti; František Palacký, Otec národa