chutě
příslovce · způsobu · nestupňovatelné
—
nář.
svižně, rychle, hbitě, spěšně
⋄ Nuže, srdce svého k šlechtění, chutě dej se, dítě, do čtení!
—
poněk. zast.
s chutí
⋄ Bylo mu stále opravovati a kostky vyměňovati. Ba dopouštěl se takových chyb, že se tomu sám divil; a nejednou se chutě zasmál, vida, kterak dal např. kamzíkovi místo růžků paznehty, místo brady ocásek a místo plecí kus skály.