—zájmeno v otázkách týkajících se věcí, jevů a zvířat⋄Co je to?⋄Co byste si přála?⋄Za co mě tu soudíte a vězníte? Nic protizákonného jsem přece neudělal.⋄Čím to jen je, že mám takovou smůlu?⋄Co si to o sobě myslíš?—v otázkách týkajících se osob zjišťující, jaké mají povolání, jaké jsou apod.⋄Co jsou oni zač?
cozájmeno · vztažné
—ve vztažných větách, vztahuje se zpravidla k zájmenu středního rodu ve větě řídící⋄Dozvěděla se vše, co potřebovala vědět.⋄Čím hůře, tím lépe.—ob., zast.(nesklonné, neshodné) ve vztažných větách, vztahuje se k libovolnému výrazu věty řídící
—požadovat, přát si, žádat⋄Chce Jarmilku za ženu.—mít úmysl, záměr⋄Chci to udělat.—míť chuť⋄Moc se mi tam chce, ale nemám pořádný oblek.—přen.potřebovat⋄Chtělo by to ještě přidat mouku.—se zájmeny tázacími utvoří zájmeno neurčité, příp. zájmenné příslovce⋄Ať s tím jde kdo chce kam chce, mě už to nezajímá.|kdokoliv, kamkoliv⋄Ať to stojí kolik chce, nekoupím.|libovolně, sebevíc—expr.vyjadřuje obavu, že něco nastane⋄Zdá se, že nám chce umřít, ale to ještě neví, jak máme dobrého veterináře.