—zájmeno v otázkách týkajících se věcí, jevů a zvířat⋄Co je to?⋄Co byste si přála?⋄Za co mě tu soudíte a vězníte? Nic protizákonného jsem přece neudělal.⋄Čím to jen je, že mám takovou smůlu?⋄Co si to o sobě myslíš?—v otázkách týkajících se osob zjišťující, jaké mají povolání, jaké jsou apod.⋄Co jsou oni zač?
cozájmeno · vztažné
—ve vztažných větách, vztahuje se zpravidla k zájmenu středního rodu ve větě řídící⋄Dozvěděla se vše, co potřebovala vědět.⋄Čím hůře, tím lépe.—ob., zast.(nesklonné, neshodné) ve vztažných větách, vztahuje se k libovolnému výrazu věty řídící
—zastupuje osobní zájmena, pokud je věc nebo osoba, kterou dané zájmeno označuje, shodná s podmětem⋄Ničím mne nepřekvapil, ale já se překvapil, já sám sebe nepříjemně ano.—akuzativ zvratného zájmena si, zpravidla jako součást zvratných sloves⋄podívat se, zlobit se, procházet se⋄Nikdy jsem se na vás nezlobila.⋄Podrbejte se navzájem, uleví se vám oběma.
sepředložka
—jako s; používá se před slovy začínajícími na s nebo z nebo tam, kde byl silný jer⋄se sestrou, se zlobivými dětmi—zast.ze
—genitiv a akuzativ čísla jednotného zájmena ten⋄Toho pitomečka tady si nevšímejte, toho tu už dlouho má každý na háku.⋄Já nejsem stydlivá, jen ta odvaha mi chybí, jak to bývá, na kom mi pořádně nezáleží, na toho se klidně usměji jak měsíček.—genitiv čísla jednotného zájmena to⋄Bez toho se docela dobře obejdeme, nebo myslíš, že ne?