dohnat
sloveso · dokonavé · tranzitivní
—
limitně se přiblížit někomu, kdo se pohybuje tímtéž směrem vpředu
⋄ Dohnat a předehnat Západ, tak znělo hlavní heslo chruščovovské propagandy.
—
hnaním někoho někam přivést, dovést, dopravit
—
doplnit rychle posavadní nedostatky či ztráty, nahradit něco zmeškaného
⋄ Teď se s námi pořádně napij, spaní doženeš potom.
—
přinutit, dovést k (nějakému činu či rozpoložení)
⋄ dohnat k sebevraždě