držet
sloveso · nedokonavé · tranzitivní
—
působením síly zachovávat na určitém místě
⋄ V napřažené ruce držel zbraň.
—
vykonávat určité akce podle předepsaného postupu
⋄ Vzhledem k mému zdravotnímu stavu musím držet dietu.
—
podporovat někoho (v konfliktní situaci)
⋄ Za války sice veřejně nevystupoval, ale vždy držel s domácím odbojem.