hnát
podstatné jméno · rod mužský neživotný
—
dlouhá kost končetiny
—
pejor.
končetina
hnát
sloveso · nedokonavé · intranzitivní
—
uvádět do pohybu, pohánět
⋄ Stlačená vodní pára žene lokomotivu, buchar i jiné stroje.
—
pobízet k pohybu před sebou a po vlastních končetinách, zejména někoho, komu se nechce
⋄ Pasák hnal ovce na pastvu.
—
přivádět do stavu, situace
⋄ Po válce hnali ceny do neúměrné výše.
—
expr.
nutit ke spěchu, k činnosti
⋄ Hnal ho do práce.
—
expr.
(zvratné) chvatně jít, jet, spěchat
⋄ Hnal se za autobusem.