cit
podstatné jméno · rod mužský neživotný
—
psychický stav odrážející vztah k sobě nebo k okolí
⋄ Její city nebyly nikdy opětovány.
⋄ Rozum a cit občas bývají v příkrém rozporu.
—
schopnost porozumění, smysl
⋄ Ten kluk nemá vůbec jazykový cit!
—
schopnost vnímat smysly
⋄ Kvůli té zimě jsem ztratil cit v prstech.