—předmět oddělený z většího celku nebo k takovému celku náležící⋄Z kusu borové kůry pak Rumcajs Cipískovi vydlabal lodičku.—jeden z více stejných či podobných předmětů⋄Každý kus je zhotoven s odbornou péčí.—početní jednotka pro předměty, zvířata apod.⋄Na míse zbylo už jen pět kusů ovoce.—umělecké dílo, zejm. divadelní hra nebo hudební skladba⋄Višňový sad, to je Čechovův nejlepší kus.⋄Romantické kusy pro housle a klavír op. 75 Antonína Dvořáka—trik, žert, podvod—zast.dělo—velká míra⋄Je to ještě kus cesty.—expr.pěkná žena
kuspříslovce
—v určité vzdálenosti⋄Expedice na ztracenou skupinu náhodou narazila kus od vrcholu.
nábytekpodstatné jméno · rod mužský neživotný · hromadné
—vybavení lidského obydlí nebo jiného prostoru určeného k bydlení nebo práci⋄Vybavení místnosti nábytkem je velmi prosté: psací stůl, židle, postel a šatní skříň.