jazyk
podstatné jméno · rod mužský neživotný
—
soustava slov a pravidel jejich používání charakteristická pro určitou skupinu lidí
⋄ Jaroslav mluví pěti jazyky.
—
svalový orgán, který se nachází v ústní dutině
⋄ Málem jsem si překousl jazyk.
—
mořská ryba z čeledi jazykovitých;
⋄ V síti uvízl i jazyk obecný.
—
část boty kryjící horní část svršku
⋄ Dnes ráno se mi dokonce utrhl jazyk - teď jsou ty boty už dočista na vyhození.
—
pohyblivá kolejnice výhybky
—
objekt tvaru jazyka
⋄ Předpovědět, kdy se od ledovcového jazyka odlomí kraj, se vědcům ještě nedávno nedařilo.
—
infor.
soustava pravidel pro zápis počítačových algoritmů
⋄ Tento program byl vytvořen v jazyku C++.
—
zast.
národ
—
hist.
mučením vyslýchaný zajatec, sloužící k získání zásadních informací o nepříteli (běžné např. u Sienkiewicze)
⋄ Chytili jsme jazyka.