důkaz
podstatné jméno · rod mužský neživotný
—
skutečnost, událost, předmět apod. (nebo jejich souhrn), které potvrzují pravdivost určitého tvrzení, úsudku, prohlášení atd.
⋄ Nenašel důkaz o své nevině.
⋄ Nalezené otisky prstů byly důkazem, že obžalovaný byl v domě, kde ke zločinu došlo.
—
potvrzení určitého vztahu, pocitu, stavu apod. skutkem nebo událostí
⋄ Na důkaz usmíření si podali ruce.
⋄ Nové nepokoje v zemi byly důkazem nespokojenosti obyvatel.
—
(v matematice a logice) souhrn tvrzení a logických úvah, z nichž plyne pravdivost určité věty v rámci přijatých axiomů teorie
⋄ U zkoušky jsem si nemohl vzpomenout na důkaz Pythagorovy věty.
⋄ Důkaz velké Fermatovy věty dlouho odolával usilí matematiků.