sedět
sloveso · nedokonavé · intranzitivní
—
spočívat na něčem dolní částí trupu (člověk hýžděmi)
⋄ Otec sedí v křesle.
⋄ Slepice sedí na vejcích.
—
hovor.
mít nějakou funkci
⋄ sedět ve správní radě
—
hovor.
být pevně usazen, být stabilní
⋄ Brýle mu sedí na nose.
⋄ Auto dobře sedí v zatáčkách.
—
hovor.
hodit se, vyhovovat, zapadat do odkrývané pravdy
⋄ Ta funkce mu opravdu sedí.
⋄ Ta sukně ti sedí.
⋄ Nějak mi to nesedlo
⋄ Ta tvoje teorie sedí!
—
slang.
odpykávat ve vězení trest odnětí svobody
⋄ Seděl deset let za vraždu.
—
utiskovat, utlačovat
⋄ Prokurátor mu seděl za krkem.
⋄ Sedni si mu za krk!