neschopenka
podstatné jméno · rod ženský
—
hovor.
lékařem vystavené potvrzení o (dočasné) pracovní neschopnosti z důvodu nemoci nebo úrazu
—
hovor.
(ve spojeních být na neschopence, skončit na neschopence apod.) omluvená absence v zaměstnání kvůli pracovní neschopnosti potvrzené neschopenkou