—postoj jednotlivce, vycházející z morálních principů, že by se měl chovat určitým způsobem ve prospěch ostatních resp. v určitém vyšším zájmu—předpoklad, že způsob provedení vymezených činností v určené oblasti něčí působnosti vyvolá pro tohoto člověka odpovídající důsledky—stav, kdy někdo pociťuje odpovědnost resp.
—základní mocenská organizace společnosti na určitém území se svrchovanými orgány a pravomocemi⋄Zajímavé je, že Lužičané nikdy v historii neměli svůj vlastní stát.⋄Česká republika je státem s parlamentní formou vlády.—územní a organizační jednotka státu, uspořádaného jako federace, s dílčími pravomocemi⋄Los Angeles tvoří aglomeraci v americkém státě Kalifornie.
státsloveso · intranzitivní · nedokonavé
—být na nohou nebo ve vzpřímené poloze⋄Stojím tu a nehýbu se — už mě z toho pěkně bolí nohy.—setrvávat na místě⋄Auta stojí na semaforu.—(o strojích) nevyvíjet činnost⋄Stroje stojí.—mít cenu (finanční apod.)⋄Rohlíky stojí po koruně.—být subjektivně vyvážen vynaloženým úsilím, prostředky apod.⋄Za takovou námahu nám to přece jenom nestálo.—mít zájem⋄Ano, řekni mi svůj názor — stojím o to, opravdu.—přen.nacházet se, být⋄stát v čele opozice—hovor.mít erekci⋄Mně stojí z Johany—hovor.být napsaný
státsloveso · intranzitivní · dokonavé
—roztát a odtéct
státcitoslovce
—citoslovce přikazující zastavení konkrétní nebo nekonkrétní počet osob⋄Stát, nebo střelím!