ostrunit
sloveso · dokonavé · tranzitivní
—
odb.
opatřit strunami
⋄ Nástroje byly ostruněny dvojicemi neopředených střevových strun, takzvaných „sborů“.
⋄ Pokud má ovšem hudebník poněkud vyšší ambice, nezbývá než se pustit do demontáže velocipédu a jeho rozseparování na jednotlivé díly, které se dále mohou ostrunit či jiným způsobem preparovat.