otravovat
sloveso · tranzitivní · nedokonavé
—
zvyšovat koncentraci jedu či škodlivé látky v prostředí
⋄ Ovzduší v okolí spalovny otravují jedovaté dioxiny.
—
zvyšovat koncentraci jedu či škodlivé látky v organismu
⋄ Při pasivním kouření nikotin pomalu ale jistě otravuje i nekuřáky.
—
hovor.
obtěžovat
⋄ Tak dlouho jí otravovali, až nakonec souhlasila.