—výrazná vyvýšenina povrchu země s vrcholem vystupujícím nad okolí⋄Vrcholky hor byly zahaleny bílými oblaky.—hovor.velké množství⋄Přinesl mi na talíři kousek masa s horou rýže.—nář.les, lesy⋄Vzpurně vstal, že půjde do hory a bude zbojníkem.—nář.vinice, vinohrad⋄Trať polí, v nichž se víno pěstuje a rodí, jmenovali a jmenují podnes „horou“.—zast.místo, kde se těží