píchání
podstatné jméno · rod střední · verbální substantivum
—
píchavá, bodavá bolest
⋄ Kvůli tomu píchání v zádech se nemohu ani pořádně narovnat
—
činnost, při níž se píchá
—
hovor.
provozování pohlavního styku
⋄ Jak jen od něho mohla odejít, vzrušená a neuspokojená, ona, která žila jen pro píchání s ním, když už to byly týdny, kdy neměla orgasmus?
⋄ Nikdy jsem je nechtěla poznat blíž, bylo i jedno, jestli se mi líbí, jen když mě přitahovali tělesně. Šlo o píchání. Čistě o píchání.