Gramatika palubní telefon gramatika
Jak se gramaticky správně používá palubní telefon?
palubní + telefon · přídavné jméno + podstatné jméno
Jednotné číslo palubní telefon mužský rod neživotný
1. pád kdo? co? palubní telefon mužský rod neživotný
2. pád koho? čeho? bez palubního telefonu
3. pád komu? čemu? k palubnímu telefonu
4. pád koho? co? pro palubní telefon
5. pád palubní telefone!
6. pád o kom? o čem? o palubním telefonu
7. pád kým? čím? s palubním telefonem
Množné číslo palubní telefony mužský rod neživotný
1. pád kdo? co? palubní telefony mužský rod neživotný
2. pád koho? čeho? bez palubních telefonů
3. pád komu? čemu? k palubním telefonům
4. pád koho? co? pro palubní telefony
5. pád palubní telefony!
6. pád o kom? o čem? o palubních telefonech
7. pád kým? čím? s palubními telefony
Příklady palubní telefon příklady
Jak se používá palubní telefon?
Jednoduché věty
Tenhle telefon nefunguje.
Mám v pokoji telefon.
Mám na pokoji telefon.
Oj, vezmeš za mě prosím telefon?
Máš chytrý telefon?
Kdo vynalezl telefon?
Může někdo vzít ten telefon?
Nikdo ten telefon nezvedl.
Zaneprázdněná žena ignorovala zvonící telefon.
Požádala o mé svolení použít telefon.
Dnes ráno jsem si od Toma půjčil telefon.
Koupil jsem svojí ženě chytrý telefon.
Zvoní mi telefon!
Telefon vynalezl Bell v roce 1876.
Nemám telefon.
Telefon je prostě úžasný přístroj.
Poslal mi zprávu přes telefon.
To je můj telefon.
Máš jeho telefon?
Máte jeho telefon?
Pomoc! Můj telefon je chytřejší než já!
Pomoc! Můj telefon je mazanější než já!
Telefon zase nefungoval.
Tom nechal telefon doma.
Tom pustil telefon do vody.