vůle
podstatné jméno · rod ženský
—
schopnost vědomě se rozhodovat
⋄ Silou vůle se přinutil ke klidu.
—
záměr dosáhnout určitého stavu či cíle
⋄ Poslanci svými podpisy stvrdili svoji společnou vůli navrhnout společného kandidáta na prezidentský úřad.
—
tech.
vzdálenost mezi sousedními součástkami, umožňující jejich vzájemný pohyb
⋄ Vůle šroubu ve vyvrtaném otvoru činí asi dvě desetiny milimetru.