potřeba
podstatné jméno · rod ženský
—
podmínka, jejíž splnění je nezbytné pro existenci určitého důležitého stavu
⋄ V době finanční krize se znovu projevila potřeba stanovení společenských priorit.
—
vymezený účel
⋄ Tento dokument je určen výhradně pro osobní potřebu.
—
předmět vhodný k provádění určité činnosti
⋄ V kufru na půdě objevily děti staré malířské potřeby.
—
eufem.
(u lidí) tělesné puzení vyplývající jako závěrečný proces z trávení potravy
⋄ Pacienti museli konat potřebu bez dostatku soukromí ve stísněných, špatně větraných prostorách.
potřeba
příslovce · v přísudku
—
označuje nutnost akce
⋄ Při jízdě na náledí je potřeba věnovat řízení maximální pozornost.