hlavička
podstatné jméno · rod ženský
—
zdrob.
hlava
⋄ Petříku, vezmi si čepičku na hlavičku, ať ti není zima.
—
rozšířená část hřebíku, nýtu apod.
⋄ Netrefíte-li kladivem hlavičku hřebíku, uhodíte se do prstu.
—
horní část dokumentu či stránky papíru obsahující obecnější údaje
⋄ Náš nový hlavičkový papír má v hlavičce logo firmy.
—
sport.
způsob odehrání míče ve fotbalu pomocí hlavy
⋄ Útočník našeho týmu dal v závěru utkání gól hlavičkou.
—
expr.
někdo bystrý, inteligentní (zejména dítě)
⋄ Ten váš Toník, to je ale hlavička! Přišel na řešení úplně sám!