—(často v plurálu) práce, činnost nebo soubor činností vykonávané pro někoho jiného (obvykle za úplatu)⋄nabídka právních služeb⋄služby cestovního ruchu⋄poštovní služby—(zejm. dříve) zaměstnaní u (společensky lépe situovaného nebo relativně bohatého) člověka a vykonávání různých (manuálních) úkolů v jeho domácnosti⋄V 19. století odcházelo mnoho českých dívek do služby ve Vídní.⋄Na svatého Martina odcházeli čeledínové a děvečky ze služby a hospodyně se s nimi loučily pečenou husou.—(někdy v plurálu) organizace sloužící veřejnosti na určitém úseku činnosti⋄horská služba⋄záchranná služba⋄technické služby⋄zpravodajská služba—(často v plurálu) zaměstnání spočívající v podpoře a angažovanosti v něčí prospěch, často spojené s požadavkem loajality—práce, zaměstnání (zpravidla v organizaci, která slouží veřejnosti, např. v nemocnici, v armádě, na úřadě apod.)⋄Právě je ve službě. A ve službě on nikdy nepije! Takže si tu láhev zase pěkně ukliď…⋄Na nátlak veřejnosti ji postavili mimo službu.—čin vykonaný v něčí prospěch⋄Udělal pro mě malou službu.—směna⋄Dnes má ranní službu.—osoby ve službě,⋄Zavolejte někdo službu!
—vyjadřuje místní blízkost; vedle, u⋄Letí blízko při zemi.—vyjadřuje trvání normálního stavu⋄Je při vědomí.—vyjadřuje účast na něčem nebo soudržnost s někým⋄Byl při tom. Byl při něm.