—fyz.veličina, která vyjadřuje míru vzájemného působení těles nebo silových polí⋄Tělesa se vzájemně přitahují, nebo odpuzují silou.—schopnost překonávat určitou zátěž⋄Bivoj měl obrovskou sílu.—schopnost ovládat ostatní—příčný rozměr—mnoho, velké množství
—schopnost něco vykonat nebo způsobit⋄Bylinky sesbírané o svatojánské noci mají obrovskou moc léčit.—možnost někoho ovládat nebo mít nad někým převahu⋄Svůj pocit moci si upevňoval týráním slabších dětí.—oprávnění autoritativně regulovat společenské vztahy nebo rozhodovat v konkrétních případech a tato rozhodnutí vymáhat—fyzická nebo duševní síla⋄Čaroděj již neměl moc použít dalších kouzel a byl svržen do bezedné propasti.
—duševní nebo tělesná síla nebo dovednost, která umožňuje něco dělat⋄Člověk s jeho schopnostmi by neměl mít potíže sehnat práci. schopnost činit rozhodnutí