strhnout
sloveso · dokonavé · tranzitivní
—
jednorázově, bez použití ostrého nástroje, oddělit proti odporu tahem něco, co bylo přichyceno vysoko nebo na povrchu
—
(zejména o vodním toku) zmocnit se a odnést rychle, násilně s sebou
⋄ Neopatrnou holčičku strhla rozvodněná Metuje – naštěstí rychle přispěchali obětaví zachránci.
—
velmi až mimořádně zaujmout, naplnit nadšením
⋄ Její pěvecký výkon nás všechny naprosto strhnul.
—
(ve stavebnictví) zbourat
⋄ Poničená budova musela být stržena.
—
(o finančních prostředcích) odečíst z účtu (ve prospěch prodávajícího)