—kniž., odb.základ věcí a jevů—filos.část jsoucna, která existuje sama o sobě a nepotřebuje jiného ke své existenci, stálý nositel nestálých vlastností; něco, co je soběstačné a nepotřebuje nic dalšího ke své existenci ani ke svému vysvětlení—kniž., odb.hmotný, materiální základ něčeho—farm.čistá látka, z níž jsou míchána léčiva do konkrétní lékové formy (jako aktivní se označuje účinná látka, jako neaktivní pak pomocná látka)
tozájmeno · ukazovací · rod střední · číslo jednotné
—odkazuje k věci rodu středního, o které je řeč nebo která vyplývá ze souvislostí⋄Opravdu to myslíte vážně?⋄Podej mi to pero.
točástice
—naproti tomu, ve srovnání s dříve řečeným (stejný tvar „to“ pro všechny tři rody)⋄Petra jsem v bazénu už dávno nepotkal. To Adam, ten je opravdový sportovec – chodí plavat denně.
—způsob cestování po silnicích pomocí spolujízdy v zastavovaných vozidlech⋄Když nám došly peníze, museli jsme dál jet stopem.—sport.zákaz účasti na závodech nebo v utkáních⋄Za hrubý faul dostal stop na čtyři zápasy.
stopcitoslovce
—vyjadřuje pokyn k zastavení⋄Hned jak uviděl přijíždějící cyklisty, zakřičel na ně: Stop!
stopznačka
—(v poštovním styku) tečka na konci věty v telegramech