Míra
podstatné jméno · rod mužský životný · vlastní jméno
—
dom.
Miroslav, Bohumír, Horymír, Jaromír, Kazimír, Mojmír, Radomír, Slavomír, Vladimír
míra
podstatné jméno · rod ženský
—
velikost, délka, rozměr, množství něčeho
⋄ Jakou to má míru?
⋄ Modelka měla míry 92-63-90.
—
přen.
rozsah, případně jistá mez, jejichž přiměřenost obecně závisí na mínění mluvčího
⋄ Máte do jisté míry pravdu.
⋄ Největší míra viny padá na mou hlavu.
⋄ Těch vulgarismů už bylo přes míru.
⋄ Když pije, bohužel nezná svou míru.
⋄ Míra hříchů byla dovršena.
—
hodnota (vyjádřená obvykle v procentech) udávající, jaká část z celku má jistou specifickou vlastnost
⋄ Míra nezaměstnanosti je v zemích východní Evropy stále vysoká.
⋄ Úroková míra opět poklesla.
—
správná, náležitá velikost, správné množství apod. (obvykle dané určitým standardem)
⋄ Dal jsem si ušít oblek na míru.
⋄ Protože neměl míru, nemusel jít na vojnu.
⋄ Stěžoval jsem si vrchnímu na špatnou míru piva.
—
zast., kniž.
způsob, jak něčeho dosáhnout
⋄ Nižádnou měrou toho nemohl dosáhnout.
—
duševní stav či rovnováha, nálada
⋄ Úplně mne vyvedl z míry.
—
jednotka, kterou se měří velikost tělesa či množství tekutiny
⋄ Dnes jsme se učili anglické míry a váhy.
⋄ Máz, věrtel a čber jsou staré duté míry.
—
stará objemová jednotka o velikosti 61,49 litru
⋄ Vysloužil si míru pšenice.
—
stará plošná jednotka o velikosti 1918 metrů čtverečných
⋄ Koupil si dvě míry pole a začal hospodařit.
—
měřítko, měřidlo; nářadí sloužící k měření
⋄ Vytáhl z kapsy skládací míru.
—
mat.
funkce, která určuje velikosti podmnožin určité množiny
⋄ Lebesgueova míra, která je zobecněním pojmů obsah či objem, se používá při definici Lebesgueova integrálu.