utéci
sloveso · dokonavé · intranzitivní
—
rychle se vzdálit, např. během, z místa nebezpečí, s cílem zachránit se, nepřijít k úhoně nebo se vyhnout nepříjemnostem
⋄ Bojím se tady, chtěl bych utéci, ale obávám se, že nemám kam.
⋄ Prováděj si, co chceš, pěstuj jogging, opatři si o třicet let mladší milenku, staň se vegetariánem, uzavři pět životních pojištění - smrti stejně neutečeš!
—
(o kapalinách) ubýt tokem, tečením
⋄ Syrovátka z kelímku utekla prasklinou, které jsme si nevšimli - škoda, měla jsem na ni takovou chuť.