věřit
sloveso · nedokonavé
—
být přesvědčen o pravdivosti něčeho
⋄ Věřil všemu, co se mu řeklo.
—
být přesvědčen o existenci něčeho
⋄ Věřili tehdy ještě na hejkaly a divoženky.
—
důvěřovat
⋄ Byli kamarádi, a tak si navzájem věřili.
—
být přesvědčen o existenci nějaké nadpřirozené bytosti, boha
⋄ Věří, proto chodí pravidelně do kostela.
—
doufat
⋄ Věřil, že se to zlepší.