služba
podstatné jméno · rod ženský
—
(často v plurálu) práce, činnost nebo soubor činností vykonávané pro někoho jiného (obvykle za úplatu)
⋄ nabídka právních služeb
⋄ služby cestovního ruchu
⋄ poštovní služby
—
(zejm. dříve) zaměstnaní u (společensky lépe situovaného nebo relativně bohatého) člověka a vykonávání různých (manuálních) úkolů v jeho domácnosti
⋄ V 19. století odcházelo mnoho českých dívek do služby ve Vídní.
⋄ Na svatého Martina odcházeli čeledínové a děvečky ze služby a hospodyně se s nimi loučily pečenou husou.
—
(někdy v plurálu) organizace sloužící veřejnosti na určitém úseku činnosti
⋄ horská služba
⋄ záchranná služba
⋄ technické služby
⋄ zpravodajská služba
—
(často v plurálu) zaměstnání spočívající v podpoře a angažovanosti v něčí prospěch, často spojené s požadavkem loajality
—
práce, zaměstnání (zpravidla v organizaci, která slouží veřejnosti, např. v nemocnici, v armádě, na úřadě apod.)
⋄ Právě je ve službě. A ve službě on nikdy nepije! Takže si tu láhev zase pěkně ukliď…
⋄ Na nátlak veřejnosti ji postavili mimo službu.
—
čin vykonaný v něčí prospěch
⋄ Udělal pro mě malou službu.
—
směna
⋄ Dnes má ranní službu.
—
osoby ve službě,
⋄ Zavolejte někdo službu!