vyloučit
sloveso · dokonavé · tranzitivní
—
ukončit příslušnost k určité skupině
⋄ Z důvodu problémového chování byli oba žáci vyloučeni ze školy.
—
přen.
označit určité tvrzení za nepravdivé
⋄ Nelze vyloučit, že za úbytek hmyzu v přírodě může používání pesticidů.
—
přemístit mimo organismus
⋄ Škodlivé látky jsou vyloučeny močí.