vymodlit
sloveso · dokonavé · tranzitivní
—
v modlitbě dosáhnout vyslyšení svých proseb u Boha nebo jiné vyšší bytosti
⋄ Reb Írele svým chasidům statky pozemské vymodlit nechtěl, ačkoliv tak činívají všichni jiní cadýkové. Reb Írele se modlil toliko za duchovní blaho svých věrných.