oko
podstatné jméno · rod střední · v mn. č. ženské skloňování
—
orgán zraku; u lidí párový, umístěný na hlavě
⋄ Ludmila má krásné oči.
oko
podstatné jméno · rod střední
—
smyčka vznikající při pletení sítě nebo svetru
⋄ Udělám ještě dvacet ok a půjdu spát.
—
pytlácká nástraha na zvěř
⋄ Pytlák nastražil oka, ale nechytil nic.
—
defekt na punčoše
⋄ Stáňa si udělala oko na punčochách.
—
horské jezero
⋄ Horská oka mají své kouzlo.
—
oblast u středu tropické cyklóny s klidným počasím
⋄ Na družicovém snímku bylo jasně vidět oko hurikánu.
—
vrstvy tuku kruhového tvaru plavající na polévce
⋄ V polévce plavala mastná oka.
—
karetní hra
⋄ Celou noc hráli oko.