zbytek
podstatné jméno · rod mužský neživotný
—
zbývající část (konkrétně i abstraktně)
⋄ Dortu zůstal už jen titěrný zbytek - to už také mohli dojíst, že? Asi se jim nechtělo mýt nádobí...
⋄ Splnil úkol beze zbytku.
—
mat.
celočíselná hodnota, kterou je nutno odečíst od dělence pro dosažení dělitelnosti určitým dělitelem v oboru celých čísel
⋄ dělení se zbytkem