nabít
sloveso · dokonavé · tranzitivní
—
připravit střelnou zbraň k výstřelu vložením střely či střeliva
⋄ Mušketýři chvatně nabili a znovu vystřelili.
—
uložit energii do objektu přemístěním elektrického náboje
⋄ Za jednu noc tyhle baterie nejspíš nenabiješ.
—
hovor.
ztrápit někoho bitím; udělit někomu výprask
⋄ Rozlícený otec nemilosrdně nabil oběma dětem.
⋄ Spolužáci mu chtěli za žalování nabít, ale nedal jim příležitost.