mrtvý
podstatné jméno · rod mužský životný · zpodstatnělé přídavné jméno
—
zemřelý člověk
⋄ Na bojišti ležel jeden mrtvý vedle druhého.
mrtvý
přídavné jméno · tvrdé
—
který přestal žít, zemřelý, zbavený života
⋄ Bojiště bylo poseto mrtvými vojáky.
⋄ "Mrtvý indián - dobrý indián," říkávali prý někteří na Divokém západě.
—
přen.
o který již všichni ztratili zájem, který už nikoho nevzrušuje
⋄ Tahle záležitost je podle mě už dávno mrtvá, tak se přestaň snažit ji křísit.
—
přen., expr., hovor.
unavený, fyzicky vyčerpaný
⋄ Člověče, po tom pochoďáku jsme všichni byli úplně mrtví.