Dobrý slovník | čeština | i stěny mají uši

i spojka · souřadicí

— spojuje větné členy, silněji než spojka a ⋄ Horní i dolní končetina se od sebe liší funkcí. — kniž. proto

i částice

— zdůrazňuje tvrzení resp. následující větný člen ⋄ On pak řekl: „I ne, nemáš pravdu.“

stěna podstatné jméno · rod ženský

— pevná stavba se svislou plochou, zabraňující pohybu z jedné strany na druhou ⋄ Stěny jsou vymalovány bíle. — skalní útvar s velkou svislou plochou, připomínající stěnu — mat. vnější rovinná plocha trojrozměrného tělesa, vymezená hranami

Víc »

mít sloveso · tranzitivní · nedokonavé

— vlastnit ⋄ Já mám v Praze tři domy, až je koupím, budou mý. — skládat se z něčeho ⋄ Šachovnice má šedesát čtyři polí. — (modální sloveso) být zatížený povinností ⋄ Co mám dělat? Mám si ji vzít, nebo ne? ⋄ Šéf říkal, že to máš udělat ty. ⋄ Můžeš si za to sám – máš se chovat slušně! ⋄ Maminka mi tehdy řekla: „Měl ses chovat slušně – kdyby ses choval slušně, tak by ti paní učitelka facku určitě jenom tak pro nic za nic nedala.“ — souložit s někým

Víc »

ucho podstatné jméno · rod střední v singuláru a plurálu · rod ženský v duálu

— (místo plurálu duálové skloňování) orgán sluchu ⋄ Má bystré uši. ⋄ Poslouchal jsem hudbu tak nahlas, až mi začalo zvonit v uších. — (místo plurálu duálové skloňování) jeho vnější část, boltec ⋄ odstávající uši, svýma velkýma ušima — věc nebo její část připomínající ucho ⋄ ucho jehly, hrnec se dvěma uchy — expr. mladý, nezkušený člověk ⋄ Petr je ještě takové mladé ucho.

Víc »