kohoutek
podstatné jméno · rod mužský neživotný
—
zdrob.
součást potrubí umožňující ovládání průtoku kapaliny
⋄ Z otevřeného kohoutku tekla proudem horká voda.
—
část střelné zbraně která spouští výstřel
⋄ Přiložil pušku k líci a dlouho mířil, než stiskl kohoutek.
—
nejvyšší část hřbetu pod šíjí u čtyřnohých zvířat
⋄ Mladý jelen měřil v kohoutku více než metr.
—
rod lučních květin z čeledi hvozdíkovité (Lychnis)
⋄ kohoutek luční,
—
luční květina se sytě růžovými, jemně dřípenými květy; kohoutek luční
—
nář.
lidový název rozličných rostlin: orlíček obecný, psárka luční, smolnička obecná, atd.
kohoutek
podstatné jméno · rod mužský životný
—
zdrob.
kohout
⋄ V podrostu se ukrývali dva bažantí kohoutci.
—
druh účesu
⋄ Petruška nosila vlasy učesané na kohoutka.