—schopnost něco vykonat nebo způsobit⋄Bylinky sesbírané o svatojánské noci mají obrovskou moc léčit.—možnost někoho ovládat nebo mít nad někým převahu⋄Svůj pocit moci si upevňoval týráním slabších dětí.—oprávnění autoritativně regulovat společenské vztahy nebo rozhodovat v konkrétních případech a tato rozhodnutí vymáhat—fyzická nebo duševní síla⋄Čaroděj již neměl moc použít dalších kouzel a byl svržen do bezedné propasti.