teplo
podstatné jméno · rod střední
—
fyz.
energie hmoty, uchovávaná v kmitání jejích částic, a přecházející z těles s vyšší teplotou na tělesa s nižší teplotou
—
stav, kdy teplota prostředí je dostatečně vysoká, aby člověk nepociťoval chlad
teplo
příslovce · způsobu
—
vyjadřuje pocit tepelného komfortu
⋄ Už je mi teplo, dědečku.