stůl
podstatné jméno · rod mužský neživotný
—
kus nábytku s vodorovnou vyvýšenou deskou na nohách určený k tomu, aby se na něm jedlo nebo pracovalo
⋄ Oběd máš na stole.
⋄ Koupil do kanceláře nový psací stůl.
—
přen.
jídlo
⋄ Pozval ho vlídně ke stolu.
—
druh tělocvičného nářadí, podobný obyčejnému stolu, s deskou potaženou žíněnkou
⋄ Po kladině přišlo na řadu cvičení na stole.
—
zř.
trůn
⋄ I stala se Libuše kněžnou na zlatém stole.