mursí čeština
Příklady mursí příklady
Jak se používá mursí?
Citáty ze zpravodajství a publicistiky
Tvrzení, že Mursí vládl nedemokraticky, vycházejí z jeho opakovaných pokusů vymanit volený parlament a prezidentský úřad z antidemokratických nástrah políčených armádou.
Nakonec Mursí trval na tom, že volený parlament zřídí ústavní shromáždění, které vypracovalo návrh ústavy, schválený v prosinci 2012 prostřednictvím referenda.
Ještě více než tuto podporu však Mursí bude možná potřebovat hmatatelné úspěchy na poli ekonomiky a domácí bezpečnosti, aby vyztužil svou legitimitu doma.
Mursí však není zcela neúspěšný ani zcela bez stoupenců.
Pokud Mursí v úřadu přežije, bude se muset spolehnout na armádu, že zaručí jeho vládě bezpečnost.
Nezůstane-li Mursí u moci, bude mnohé záviset na tom, jakým způsobem bude odstaven.
Mursí téměř jistě nebude odstraněn bez zapojení armády a bezpečnostních složek.
Ve skutečnosti má egyptský prezident Muhammad Mursí zájem získat další finanční pomoc od USA a Mezinárodního měnového fondu a chce, aby jeho nadcházející návštěva ve Washingtonu byla úspěšná.
Mursí se tedy snaží o žonglérský kousek.
Mursí a Bratrstvo rovněž čelili konkurenci Saúdy podporovaných salafistů.
Ve svém posledním projevu Mursí své ozbrojené složky pobízel raději na barikády a ke krveprolití než ke kompromisu, který by jej býval udržel v úřadu.
Civilní převrat, při němž egyptský prezident Muhammad Mursí nařídil odstoupení šéfa nejvyššího armádního velení, generála Muhammada Husajna Tantávího, však nijak nezmenšil závažnost problémů v Sinaji.
V reakci na incident zahájily egyptské vojenské a bezpečnostní složky ofenzívu proti ozbrojeným beduínským radikálům v Sinaji, přičemž Mursí donutil k odstoupení ředitele Generální zpravodajské služby a propustil guvernéra Severního Sinaje.
Mursí a Muslimské bratrstvo zatím hrají dvojí hru.
Následné Mursího vítězství v prezidentských volbách tudíž vyvolalo velkolepou bitvu o budoucnost parlamentu a ústavy, jelikož Mursí se snažil demokraticky zvolený parlament ochránit, zatímco armáda usilovala o jeho rozpuštění.
A Muhammad Mursí, první egyptský prezident, který od zrodu islámské republiky v roce 1979 navštívil Írán, zase ve velmi hlubokém projevu rázně odmítl syrský režim a později to zopakoval i během vystoupení v Lize arabských států.
Mursí navíc naléhavě vyzval Írán, aby společně s Egyptem, Tureckem a Saúdskou Arábií - tedy vesměs zeměmi se sunnitskou většinou - tlačil na politický přerod v Sýrii (tuto roli Íránu ovšem syrská opozice odmítla dříve, než to stačil učinit sám Írán).
Samozřejmě není snadné podpořit vojenský převrat proti demokraticky zvolenému prezidentovi (a to ani proti takovému, který jako Mursí podkopával demokratické hodnoty a instituce, jež ho vynesly k moci).
Mursí nikdy nedocenil svou slabou pozici.
Při prosazování kontroverzního návrhu ústavy nestrpěl Mursí téměř žádnou opozici.