bát čeština
Skloňování bát skloňování
Jak se skloňuje bát?
bát · podstatné jméno
Jednotné číslo bát mužský rod neživotný
1. pád kdo? co? bát mužský rod neživotný
2. pád koho? čeho? bez bátu
3. pád komu? čemu? k bátu
4. pád koho? co? pro bát
5. pád báte!
6. pád o kom? o čem? o bátu
7. pád kým? čím? s bátem
Množné číslo báty mužský rod neživotný
1. pád kdo? co? báty mužský rod neživotný
2. pád koho? čeho? bez bátů
3. pád komu? čemu? k bátům
4. pád koho? co? pro báty
5. pád báty!
6. pád o kom? o čem? o bátech
7. pád kým? čím? s báty
Příklady bát příklady
Jak se používá bát?
Jednoduché věty
Není se čeho bát.
Nemáš se čeho bát.
Magie se nemusíte bát.
Tom se tě bát nebude.
Začínal jsem se bát.
Není důvod se bát.
Není to nic, čeho by ses musel bát.
Tom myslel, že se Mary bude bát.
Tom řekl, že si myslí, že se Mary bude bát.
Budeš se bát.
Citáty z filmových titulků
Nemusíte se bát.
Nemusíš se o mě tak bát.
Čeho se bát?
Nemá smysl bát se kohokoliv z těch mocnejch chlapů.
Teď už se není čeho bát.
Začne-li bouře, v jakou doufám, budeš se dnes v noci bát až dost.
Není se čeho bát.
Říkal jsem ti, že se nemáš čeho bát.
Po tom, co jsem videl a slyšel, jsem se o vás zacal bát.
Není se čeho bát. Bude se vám to líbit.
Tady byl králem, ale nás se bude bát.
Kromě toho se není čeho bát.
Nemusíš se bát, nic o tobě neprozradím.
A teď vypadá takhle, takže Johnny by se teď pravděpodobně měl bát o svůj život, protože Sam a Neeko šli po něm.
Takže se, madam, nemusíte ničeho bát a můžete zůstat tady, jak jste zvyklá.
Stačí,kdyžtampůjdeš. O mě se nemusíš bát.
Nemusíš se ničeho bát.
Nemůžeme o něm mluvit jako o Santovi, protože pak by se lidé mohli začít bát, že Santa Claus je skutečně mrtvý.
Myslíš, že se mohl bát tvé reakce?
Ale není čeho se bát.
Ale nemusíš se bát, Alisson, protože najdeme gay lidi, které pozveme.
Ujišťuji vás, slečno Fosterová, že se nemáte čeho bát.
Proč se bát?
Matky, dcery, manželky námořníků. Ouessantské ženy jsou zvyklé se bát.
Uvidíte vybuchovat granáty a budete se bát, jasný?
O mě se nemusíš bát.
V tomto odlehlém zámku má člověk zlé sny. Ale nemusíš se o mě bát.
A když si myslí, že je nutná malá operace, není se čeho bát, že ne?
Citáty ze zpravodajství a publicistiky
Druhý vítěz ceny, bývalý viceprezident USA Al Gore, věnoval mnohem víc času tomu, aby nám vykládal, čeho se máme bát.
Jestliže ale bude roční nárůst produktivity Spojených států během příštích třiceti let vyšší než za uplynulá tři desetiletí, nebudou se mít v Americe v podstatě čeho bát.
Pacienti a jejich rodiny a přátelé se ale nemají příliš čeho bát.
Státy jako Nizozemsko, Belgie a Švýcarsko jsou svobodnější a bohatší než téměř všechny ostatní země na světě a zdálo by se, že se takřka nemají čeho bát.
Nemusíme se tedy bát, že zadusíme novátorský výzkum a vývoj.
Jako bohaté vrstvy Jakarty a Ria de Janeiro, oddělené od zbytku světa ocelovými vraty a s ozbrojenou ochrankou v patách, možná i my bychom se měli začít bát každodenní bídy, od níž odvracíme svůj zrak.
Sunnitská populace v Sýrii, kterou inspirovaly revoluce v jiných arabských zemích a rozhořčila brutalita režimu, se jednoduše přestala bát - což je pro arabské autoritářství potenciálně převratný vývoj.
Anebo naopak při prvním zahřmění ze strany silných obchodních kruhů ECB složí zbraně, a bude se bát, že nakonec bude obviněna z útěku z bojiště.
Není se čeho bát, říkají někteří ekonomové.
Přitom se není čeho bát: evropský sociální stát zůstane štědřejší než lakomý systém americký, ale mohl by se stát zvládnutelnějším a méně dotěrným.
Musíme se mít velmi na pozoru před regulacemi, které by do těchto činností zasahovaly, ale jakmile budeme mít jasno, neměli bychom se regulací bát.
Slyšíme, že rozsáhlých kybernetických kolapsů se nemáme bát, protože dosud k žádnému nedošlo a vlády jsou bdělé.
Správnou hospodářskou politikou bylo učit lidi, aby uctívali trůn (protože pak budou respektovat vlastnictví), rodinný krb (protože se pak nebudou nerozvážně sezdávat příliš mladí) a náboženský oltář (protože se pak budou bát předmanželského sexu).
Dnes se sice už neobáváme primitivního populismu nebo rolnických protestů; měli bychom se nicméně začít bát o budoucnost polské demokracie, vlastně o budoucnost všech postkomunistických demokracií.
Pokud prezident Mahmúd Ahmadínežád skutečně vyhrál poměrem hlasů 2:1, není se přece čeho bát.
Měli bychom tedy být nyní na pozoru, když tato klíčová postava kormidelníka odchází; měli bychom se bát, že se tím světové hospodářství stalo zranitelnějším, kdyby by se potíže náhodou vrátily?